Průzkum veřejného mínění inspirací nejen pro projekty Rotariánů

Rotariáni stojí u mnoha významných humanitárních projektů, které pomáhají měnit svět, nebo alespoň kvalitu života lidí, kterých se dotknou. Spolu s časem se mění celý svět, mění se potřeby jeho obyvatel a také se mění metody řízení projektů a jejich komunikace.

Osobně se již řadu let věnuji profesionálně poradenství v oblasti managementu a marketingu firem. Díky těmto zkušenostem jsem však zjistil, že existují mnohé odborné slabiny v řízení dobročinných projektů a jejich komunikace, což je velká škoda a ztráta, protože dobrovolníci na nich pracují velice houževnatě a jejich úsilí si zaslouží odměnu formou úspěchu projektu.

V rámci svého doktorského studia jsem realizoval průzkum, jehož cílem bylo analyzovat a doporučit jak efektivně komunikovat české zdravotně-preventivní projekty v africké Keni, tak aby lákal jednotlivce k finančnímu příspěvku. Žádný podobný průzkum na toto téma a obdobného rozsahu neexistoval, takže bylo potřeba pokládat i naprosto zásadní otázky. O to však lépe. Získané odpovědi můžeme velice dobře použít jako inspiraci pro řízení našich projektu a to jak v Africe, tak i s jistou tolerancí jinde na světě.

Nebudu zde rozebírat teoretické pohledy na projekty a na změnu světa, raději se podělím rovnou o malou ochutnávku „ovoce“ výzkumu, tj. o zjištěné skutečnosti, které mohou každému pomoci řídit a komunikovat vlastní projekt. Musím ještě uvést, že průzkum měl 250 respondentů starších 15 let, všichni s pobytem ve městě Beroun.

Prvním zásadním pozitivním zjištěním bylo, že většina respondentů uvádí, že v předchozím roce přispěla na nějaký zdravotně preventivní projekt.  Dle očekávání, u žen to bylo vyšší procento, než u mužů. Celkem to ale bylo plných 58 %.

Na otázku, zda je pro respondenty přínosem přispět na některý český humanitární projekt, konkrétně v Keni, tak byla kladná odpověď u 64 % respondentů. To považuji také za velice pozitivní výsledek, zvláště když se někdy naše veřejnost prezentuje jako rasisticky orientovaná a uzavřená.

Co se týče konkrétního příspěvku na nějaký zdravotně-preventivní projekt v Keni, však máme skutečný příspěvek pouze u 11 % respondentů. To je nízké číslo a ukazuje, jak málo je využívaný potenciál vůle veřejnosti. To je určitě k zamyšlení a také mimochodem opodstatněním významu mé výzkumné práce.

Nejznámějším projektem byl uváděn projekt české nemocnice v Itibo, organizátorem je ADRA a manažerem pan Aleš Bárta. Tento projekt je známý z médií, televize, novin, dokonce se tam točil i celovečerní film českého režiséra Zdeňka Trošky. Tento projekt tedy můžeme brát jako jakýsi nejrozvinutější model a můžeme na něm ukázat hodně inspirací pro projekty další.

Jako druhý se umístil „berounský“ projekt pana Jiří Pergla „One More Day for Children“, který buduje dětský domov a školu pro děti, jejichž rodiny zničil AIDS.

Třetím nejznámějším projektem je projekt „Afrika Africe“ Československé církve husitské, která buduje v Nairobi počítačové školicí středisko pro mladé a finančně podporuje nadané studenty.

Co se týče forem příspěvků, tj. způsobů jak finančně přispět, tak se vedle klasické hotovostní platby na místě objevil také příspěvek formou koupě symbolického předmětu projektu a také platba telefonem formou DMS. To je zajímavé zjištění, protože symbolický předmět i DMS platby jsou organizačně poněkud náročnější, přesto zřejmě přináší ovoce projektům.

Posledním zjištěním, kterým chci ukončit tento stručný vhled do mého výzkumu a celé problematiky, se týká médii, které se využívají pro komunikaci projektu. Je samozřejmě pravda, že každý věkový segment preferuje jiné cesty komunikace. Opravdu komplexní komunikačně-mediální mix by měl ovšem zahrnout, kromě konzervativních médií jako jsou televize, rádia a tiskoviny také média nová, chcete-li elektronická. Nestačí však již pouze celkově hovořit o internetu, jako o něčem obecném, je třeba již separátně řídit samostatně všechny jeho důležité nástroje. Konkrétně je potřeba opanovat www stránky a také tzv. sociální sítě typu FACEBOOK. Facebook a internetové stránky předběhla v popularitě dokonce rádia, a po součtu FACEBOOKu a stránek se dostanou dokonce i před legendární televizi. To už jsou výsledky, které opravdu stojí za pozornost.

Doufám, že i jen tato některá dílčí zjištěn jsou přínosná pro čtenáře tohoto časopisu a že mohou posloužit jako inspirace pro další řízení projektů i výzkum samotný. Osobně jsem připraven, po dohodě, prezentovat celý průzkum obšírněji a jednotlivá doporučení dále konzultovat.

Autor:

Viktor Korček, MBA - doktorand studijního programu PhD oboru Veřejné zdravotnictví,

Vysoká škola Sv. Alžběty v Bratislavě

Člen RC Praha

Slevy ve zdravotnictví

Slevy ve zdravotnictví                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    

Sleva je v zásadě snížení ceny, které děláme, abychom dočasně a za jasně daných okolností zvýšili poptávku, čili prodej zdravotních služeb.

Slevy mohou být jemné, či výrazné, jediným limitem jsou skutečné náklady na jednotku služby. Dále už musíme slevy kontrolovat pouze naší logikou.

Z pohledu marketingového mixu zdravotní služby jsou, ze zákaznického pohledu, nejvýznamnější produkt a cena.

Jinými slovy je jakákoliv úprava ceny, byť i malá sleva, stejně zásadní rozhodnutí jako výběr a nákup nového laseru.

Špatná slevová politika může, z dlouhodobého  pohledu, významně poškodit hodnotu značky.

Zde se však otevírá ještě větší častá hrubá chyba budování značky, a to je absence definice značky z pohledu teorie BRAND BUILDINGU.

Jaké asociace chceme se značkou spojovat a jaké zásadní hodnoty má vyjadřovat?                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                          

Vnímání kvality a ceny říká, že silná značka si může dovolit vyšší cenu. Slabá nikoliv.

Pozor, pokud my pochybujeme o možnosti vyšší ceny našich služeb, tak se to promítne i do nižšího vnímání značky našimi zákazníky.

Složitost slev jako motivace nefunguje stejně jako nefunguje žádný složitý motivační, či bonusový systém v praxi.                                                                                                                                                             

Nakonec jen zmíním relevantní zásady pro slevy ve zdravotnictví, které definuje marketingový guru prof. Kotler:

- nenabízej slevy jen proto, že to dělají ostatní

- při poskytování slev buď nápaditý, kreativní

- nabízej slevu pokud chceš něco vyprodat, nebo bude-li to znamenat jasný obrat navíc

- poskytuj slevy jen na omezenou dobu

- poskytuj slevu pouze proto, abys přežil na rozvinutém trhu

- slevu poskytuj co nejkratší dobu

Splňuje Vaše slevová strategie všechna výše uvedená hlediska?
Pokud ano, tak není co měnit.

Viktor Korček, MBA

V Berouně proběhl ojedinělý průzkum

V Berouně proběhl v akademickém roce 2011/2012 průzkum názoru obyvatel města starších 15 let na téma:   Efektivní řízení komunikace českých zdravotně preventivních projektů v Keňi pro úspěšné dlouhodobé financování jednotlivci.

Celý průzkum, který měl 250 respondentů, měl přinést nová fakta, která mohou přispět pro profesionály v oblasti řízení a komunikace humanitárních projektů. I když byl projekt zaměřen přímo na africkou Keňu, tak se dá mnoho poznatků s rezervou aplikovat i v jiných oblastech filantropických aktivit. Průměrný věk respondentů byl zhruba 38 let.

Průzkum například zjistil, že kromě platby hotovými penězi, dárci preferují přispívat nákupem symbolického předmětu a také platbou skrze mobilní telefon, tzv. DMS zprávou. Tyto informace jsou pro mnohé odborníky novinkou, protože v době jejich studia, či zahájení projektu, ještě ani technologie DMS neexistovala. I dnes je stále využití technologie DMS velice limitováno, díky legislativní náročnosti a podmínkám.

Dalším zajímavým zjištěním byl například výběr médií, která dnešní veřejnost zásobují informacemi o humanitárních projektech. Ukázalo se, že je pokrývat média konzervativní, ale také média nová. Vedle tradiční televize a tištěných médií a periodik se také silně prosazují média jako je internet – dnes však v již mnoha formách, které je třeba zásadně rozlišovat a mixovat – jsou to zejména www stránky, elektronická periodika a také sociální jako je dnes například Facebook.                                                                                                                                                                                       

Nejznámějším projektem v této oblasti označili obyvatelé Berouna projekt v keňském Itibo, kde zřizuje organizace ADRA neziskovou nemocnici. Hned za ním však skončil projekt, jehož organizátor Jiří Pergl žije a pracuje v Berouně – jedná se o nadační fond „One more day for children“, v rámci které se buduje sirotčinec a pečuje o děti bez správného zázemí a bezpečí.

Na třetím místě skončil opět méně známý projekt „Afrika Africe“ Československé církve husitské, pod vedením kladenského duchovního dr. Phanuel Osweto. Z tohoto se dá také usuzovat, že i malé lokální projekty mohou zaujmout lokální veřejnost a dostat dostatečnou podporu pro svůj život v komunitě.

Obecně se dá říct, že veřejnost dnes již chápe provázanost světa a potřeby pomáhat jinde. Je však jen na vůli, chuti, času a dovednostech profesionálů v řadách pracovníků projektů, zda dokážou nemalý finanční potenciál přeměnit přímo ve finanční pomoc a ne jen platonickou.

Každopádně se ukazuje, že i město velikostí a významu srovnatelného s Berounem, má potenciál plně podpořit a rozvíjet jeden, či několik obdobných projektů. Tento poznatek je o to cennější, o co těžší je ekonomicky doba a osudy těch, kteří chtějí pomáhat.

Autor:

Viktor Korček, MBA

Doktorand PhD programu

Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce Sv. Alžběty

Bratislavě

Sociální marketing – šance pro všechny

Osobně jsem se podílel a stále podílím v řízení a podpoře českých humanitárních projektů ve východní Africe. Principiálně však řešení těchto a čistě „evropských“ projektů vyžaduje podobné znalosti a schopnosti. Z průzkumu, který jsem dělal mezi organizátory projektů, jsem našel spoustu báječných lidí, kteří však většinou nevěděli, jak se má dělat profesionální komunikace, aby se dalo říct, že marketing zabral.

Charita bývá někdy, poněkud mylně, označována jako laciný způsob jak se zviditelnit, jak udělat někoho nebo něco slavným. Tento přístup je však chybný a je důkazem mnohdy špatného pochopení problému, jeho násilné realizace či jiných přestupků, kterých se realizátoři akcí dopouštějí.

Charita, jak se o ní v tomto článku hovoří, je jakousi organizovanou snahou o pomoc konkrétním lidem na konkrétním místě mající konkrétní problém. Právě správné pochopení problému k řešení je klíčem k jeho elegantnímu odstranění. Je třeba dodržovat veškeré etické zásady, na druhé straně však nelze ignorovat přirozené lidské myšlenkové procesy a vzorce chování.

Každé „charitativní odstranění“ problému znamená uvést do pohybu jisté akce, které někomu pomohou k lepší kvalitě života apod. Právě tyto akce však nemusí existovat pouze v zájmu charity, ale také v zájmu jiných organizací, které je vhodné do charity zapojit. „Akce“ společensky potřebná se může propojit s „akcí“ víceméně prodejní a nesnížit tak svůj význam, ani neporušit žádný etický závazek.

Jako příklad můžeme uvést celosvětovou zdravotní prevenci sexuálně přenosných chorob, kdy užívání kondomů, je jednak chtěným chováním obyvatel, ale současně je to také zájem firem, které se prodejem tohoto artiklu živí. Požádat tedy takovou firmu o spolupráci a spolufinancování zdravotně-preventivní kampaně ve finále přinese radost marketingu firmy, ale především posílí dosažení našeho charitativního cíle, tj. používání kondomů.

Tento případ se zdá být velice laciný, až povrchní a banální, v mnoha jiných oblastech je však mnohem těžší objevit subjekty, které nám s charitou pomohou a budou z ní mít také užitek.

U mnoha projektů a organizací, které chtějí veřejně pomáhat, vidím deficit v jejich nekomplexní organizaci a chybějící složce, kterou můžeme drze nazvat složkou marketingově-obchodní. Marketing, a zejména tzv. sociální marketing, přitom učí a nabízí postupy jak pracovat při prosazování cíle a nemusí se jednat jen o prodej zboží výměnou za peníze.

S trochou nadhledu můžeme říci, že tzv. marketingový mix – produkt, cena, podpora a logistika prodeje lze aplikovat i v oblasti sociální. V sociální oblasti se však spíše jedná o službu-pomoc, poskytovanou ne za cenu, ale díky finanční pomoci někoho. Podpora chápana jako komunikace a logistika dostupnosti pomoci pak již je jen logickým pokračováním naší úvahy.

Ten kdo pomáhá projektu darem, platí jistou cenu za něco, co sám získá. My jako pracovníci charity však nemusíme zkoumat, zda tím řeší marketing své firmy, či jen koupil tzv. „dobrý pocit“. Našim úkolem je jen vytipovat potenciální subjekty, kterým můžeme také udělat naší´charitou radost a znásobit tak šanci na úspěch -  tj. odstranění problémů, který trápí naše chráněnce.   

V žádném případě není také spravedlivé odsuzovat celebrity, které se stávají mluvčími jednotlivých projektů. Ze zkušenosti vím, že pro každý projekt jsou celebrity významným komunikačním nástrojem. Není to vždy tak, že by celebrity vyhledávali charity jako svou šanci, mnohdy je musí organizátoři akcí přemlouvat, aby pomohli. I oni mají strach z nařčení z lacinosti.

V poctivé charitativní práci je prostě prostor pro všechny lidi dobré vůle, ať se jedná o příslušníky církví, herce, zpěváky, politiky, obchodníky, zkrátka na profesi nezáleží. Čím větší škála dovedností, tím lépe.

Společensky je tento způsob zviditelňování jednotlivců a firem mnohem prospěšnější a mnohem méně destruktivní, než například tak často zmiňovaná korupce. Navíc, kde jinde brát finance k realizaci dobrých skutků, když jsou veřejné rozpočty vyčerpané a každá koruna výdajů firem musí být řádně zdůvodněná.

Dalo by se dokonce navrhnout bezradným marketingovým pracovníkům, aby vyrazili mezi nadšené dobrovolnické organizace a propojovali s nimi své plány. Získají tak i dobrovolníky pro své firemní nápady a společně pomohou měnit společenský stav.

Přehled nejznámějších českých projektů na území Keni

Název projektu	Zaměření	Kontakt	Internetové stránky
Nadační fond  „ASANTE KENYA“	Vzdělávání Zdravotní prevence Podpora drobného hospodaření	Lejla Abbasová info@asantekenya.org	www.asantekenya.org
ADRA  „projekt nemocnice Itibo“	Projekt celé nemocnice	Aleš Bárta barta.ales@seznam.cz	kena.websnadno.cz
Humanistické hnutí NAROVINU	Adopce na dálku Lékařská péče Děti na ulici Vzdělávání	Hana Kořínková hana.korinkova@adopceafrika.cz	www.humanistinarovinu.cz
„Veterináři bez hranic“	Veterinární prevence Vakcinace psů	David Modrý modry@vsf-cz.eu	www.vsf-cz.eu
CČSH  - „Afrika Africe“	Vzdělávání Zdravotní prevence	Phanuel Osweto oswetoph@gmail.com	www.afrikaafrice.cz
Nadační fond „One More Day for Children“	Péče o sirotky Zdravotní prevence Péče o děti s HIV/AIDS	Jiří Pergl omdc@omdc.cz	www.omdc.cz
Kwa Afrika o.s.	Kulturní kontakt mezi dětmi Sbírky peněz a předmětů	Lenka Chuwa lenka@kwaafrika.org	www.kwaafrika.org
ShineBean o.s.	Vzdělávání Podpora rozvoje drobného hospodářství	Renata Rokůsková Renata.rokuskova@shinebean.org	www.shinebean.org
INEX-SDA o.s.	Stáže v Africe Fotbal jako nástroj rozvoje	Robin Ujfaluši Robin.ujfalusi@inexsda.cz	www.inexsda.cz
Sunflower Children´s Foundation	Podpora škol Vzdělání pro sirotky	Helena Houdová info@sunflowerchildren.org	www.sunflowerchildren.org

Proč podporovat Jiřího Pergla a podobné projekty v Africe - Veřejné zdravotnictví

Osobně se angažuji v několika humanitárních projektech, ale tentokrát mi dovolte napsat několik řádek jako shrnutí projektu, na kterém přímo nepracuji, ale o kterém mám dost informací a rád bych se o některé podělil.

Jak je veřejnost v našem kraji již dobře informována, pan Jiří Pergl zahájil náročný humanitární projekt dětského domova, který by byl prací pro celý tým lidí, zatím si ho ale řídí sám, a jak podobné věci znám, tak s tím má mnoho odpovědné práce. Stačí se však projít Berounem a člověk slyší různé, od slov chvály až po slova opovržení tímto a podobnými projekty, Afričany a celým úsilím. Ale proč se vlastně podobné projekty začínají? A proč narážejí na nepochopení některých jednotlivců?

Dnešek přináší nové zkušenosti každý den, parlament postupně odstraňuje bezplatné zdravotnictví i školství zdarma. Zvykáme si na novou ekonomickou realitu, vedeme o tom různé diskuze, ale v zásadě ještě pořád fungujeme dobře. Budeme na to však vždy mít? Co když nás potká vážná nemoc? Co když budeme platit školné za „nečekaná“ dvojčata? Utáhneme to?

 Zrovna školství i zdravotnictví jsou dva obory, které posouvají celé společnosti o míle dále. Zdravá a vzdělaná společnost je konkurence schopná a samozřejmě platí to i naopak. Počet negramotnosti a počet zuřících epidemií jsou však určitým „lakmusovým“ papírkem, který mi říká, která společnost kvete a která skomírá.

V naší zemi byla zdravotní péče a vzdělání až dosud cenově dostupné, protože se hradili víceméně jen náklady vedlejší, ale lékařské a pedagogické výkony byli hrazeny ze společného státního rozpočtu. Vybíralo se všem, a dle principu solidarity se alokovalo tam, kde bylo třeba. Bude však solidarita principem, které bude naše společnost ctít i nadále? Je vůbec ekonomicky solidární princip udržitelný? Nezvítězí individualistické pojetí, kdy bohatý jednotlivec přežívá a chudý umírá? V Africe je už dnes každému zřejmé, že bez lékařské péče a bez gramotnosti nikoho růžová budoucnost nečeká. I to by nás mohlo poučit. Ale učíme se?

Nemusím být farář, abych věděl, že mám chránit lidské životy a nemusím být lékař, abych věděl, že děti, jsou nejzranitelnější!

Osobně fandím dobrovolníkům, jako je Jiří Pergl, kteří na vlastní náklady investují projekty a kampaně na pomoc dětem, ať je to kdekoliv na světě. A komu se to nelíbí, ať pomáhá dětem jinde. Každopádně však sobectví a lakota není uspokojivým vysvětlením nečinnosti mnohých z tzv. „kritiků projektů“

Kdoví jestli někdy v minulosti náš národ nebude žádat mezinárodní solidaritu z oblastí, které se rozvinou více, než jsme dnes my.  Nebude to pro ně zbytečné pomáhat tak daleko?  Doufejme, že ne. Komu jsou však dětské domovy v Africe i tak příliš vzdálené, ať pomůže v domovech někde opodál. A nehartusí…

Definice veřejného zdravotnictví podle Antonína Maliny

Veřejné zdravotnictví je  multidisciplinární medicínský obor,  který využívá a integruje poznatky různých vědních disciplín. Jeho základ tvoří  řada medicínských a společenskovědních oborů (sociální medicíny, hygieny a epidemiologie, organizace a řízení zdravotnictví, podpory zdraví, demografie, statistiky, sociologie, psychologie,
ekonomie, medicínského práva a řady dalších oborů).
Veřejné zdravotnictví je oborem, který se systematicky zabývá problematikou zdraví a zdravotnictví.
Základním znakem, který obor veřejné zdravotnictví odlišuje od ostatních klinických medicínských oborů je uplatňování  populačních přístupů.

Definice marketingu podle Philipa Kotlera

Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními.

Začínáme s BLOGEM

Právě dnes je mi 33 let a tak je třeba udělat něco nového a snad i významného! Rozhodl jsem se!
Musíme držet krok s nejmodernějšími trendy ve světě komunikace. Možná bude tento blog jen jedním z mnoha, blogem, kde nic nenajdete. Možná ale ne, bude někomu přínosem a třeba i poučením. Ale neberte vše zde příliš vážně a nechytejte mne prosím za slovíčka. Viktor Korček